Vývoj: Vajíčko → mladá larva → dospělá larva → kukla → dospělec (imago)

Ontogenetický vývin hmyzu, při němž nedospělé stadium (larva), postrádající vnějších znaků dospělce (křídla, kladélko, často i složené oči, nohy atp.), musí prodělat před dosažením dospělosti klidové stadium zvané kukla.

Nejvyvinutější hmyz má životní cyklus, který zahrnuje dokonalou proměnu. Z vajíček se líhnou larvy nebo housenky, které se dospělým exemplářům nepodobají ani tvarem, ani vzhledem. Larvy přijímají potravu, rostou, několikrát se svlékají a nakonec se zakuklí. Uvnitř kukly se celé tělo reorganizuje, až se vylíhne dospělý jedinec (imago). U hmyzu s touto proměnou lze právě díky kukle často rozeznat pohlaví jedince (např. u roháče – kukla s velkými čelistmi náleží samci). Ovšem ne vždy platí zmíněná pravidla: dospělci některých brouků se podobají larvám, samičky některých horských nočních motýlů jsou bezkřídlé a někteří dvoukřídlí nemají vůbec imaga, protože jejich larvy plodí ve svém těle mnoho dalších larev. Dokonalou proměnu prodělávají vosy, včely, mravenci, dvoukřídlí, brouci, denní i noční motýli, chrostíci, blechy, síťokřídlí a srpice. Dokonalá proměna umožňuje larvě specializovat se na výživu a imagu na rozmnožování a hledání nového teritoria.