Zdeněk Laštůvka

Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc.

zasvětil celou svou profesní kariéru Agronomické fakultě dnešní Mendelovy univerzity v Brně, kam nastoupil v roce 1980 na tehdejší Katedru zoologie a chovu drobných hospodářských zvířat. prof. Zdeněk Laštůvka Po dlouhé a náročné období v rozmezí let 1990 – 2014 úspěšně vedl Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství. Po čtyřicet let svého působení zde rozvíjí převážně lepidopterologii (nauku o motýlech), v níž se zabývá hlavně taxonomií a ekologií čeledí drobníčkovitých (Nepticulidae), klíněnkovitých (Gracillariidae) a nesytkovitých (Sesiidae), tj. skupin s řadou hospodářsky významných druhů. V současné době je jedním z nejvýznamnějších lepideptorologů nejen v České republice, ale i v Evropě a v Asii a v případě jím studovaných, výše uvedených čeledí, pak patří k absolutní světové špičce. Vedle problematiky motýlů se však zabývá i širokou škálou problematik dalších druhů bezobratlých, včetně aplikovaného přesahu do rostlinolékařství, ochrany lesa a ekologického poradenství, díky čemuž se stal vyhledávaným odborníkem i lidmi z praxe a je členem vědeckých a oborových rad v širokém spektru doktorských studijních programů, či oborů na řadě univerzit. Na naši univerzitu zavedl pak jako první i výzkum a výuku ekologie, která je dnes nedílnou součástí vzdělávání v řadě bakalářských a magisterských studijních programů Agronomické fakulty. Za dobu svého působení napsal v autorství či spoluautorství asi 370 publikací a to jak vědeckých prací a sdělení, tak knih i odborných a popularizujících článků, vše završené spoluautorským dílem v podobě obsáhlé monografie palearktických druhů čeledi Sesiidae, vydané v roce 1999 nakladatelstvím GEM Publishing Company, Wallingford. Je rovněž spoluautorem nebo autorem objevu a popisu asi 70 nových taxonů motýlů a je po něm popsána i řada nových druhů motýlů - např. Chamaesphecia lastuvkai Špatenka, 1987, Bembecia lastuvkai Špatenka et Bartsch, 2010 a Trifurcula lastuvkaorum Varenne et Nel, 2019. Známá je jeho spolupráce se zahraničím, jako je především Španělsko, dále Rusko, Srbsko, Japonsko či Nizozemsko. Významně se zasloužil o poznání motýlí fauny Pyrenejského poloostrova, ale i Sicílie, Bulharska a Řecka. Za svou kariéru úspěšně vedl na 140 bakalářských a diplomových prací a 20 úspěšných absolventů doktorského studia. Jeho přednášky ze Zoologie a exkurze z Ekologie jsou mezi studenty velmi oblíbené a patří mezi nenavštěvovanější.