Gnorimus variabilis (Linnaeus, 1758) – Zdobenec proměnlivý
Čeleď: Scarabaeidae
Velikost dospělce je 17 – 22 mm. Brouk má černé až tmavě hnědé zbarvení s kovovým, lehce bronzovým leskem. Typickým znakem jsou žluté nebo bělavé skvrny na krovkách a po stranách těla, které jsou ovšem proměnlivé (variabilní) ve svém počtu i velikosti. Patří mezi listorohé brouky, proto má krátká, kyjovitě zakončená tykadla, jejichž poslední články tvoří lamelovitou paličku. Druh vykazuje pohlavní dimosfismus, který lze pozorovat na více morfologických znacích. Samci mají například křivě zahnuté holeně (tibie) středních nohou. Štít (pronotum) je velmi hustě tečkovaný s příčnými vráskami po stranách. V každém zadním úhlu štítu se obvykle nachází světle žlutá až bílá skvrna.
Imaga jsou aktivní v letních měsících. Vylíhnou se většinou v létě, přičemž aktivita se často uvádí v průběhu června až srpna. Dospělce lze vzácně nalézt na květech, ale častěji se vyskytují v místech vývoje larev - v trouchu kmenů starých listnáčů nebo pod uvolněnou borkou. Jedná se o druh vázaný na saproxylické prostředí - žije ve dřevním trouchu v dutinách, kmenech nebo silných větvích starých, osluněných listnatých stromů. Vyhledává rozsáhlejší staré a zachovalé lesní porosty, zejména dubové a bukové lesy, ale je schopen osidlovat i staré parky s velkým množstvím starých stromů, včetně kaštanovníků, vrb či olší. Vhodné jsou jak stojící suché kmeny, staré pařezy, ale i ležící dřevo - důležitá je vlhkost a přítomnost trouchnivějící hmoty. Larvy se vyvíjejí ve dřevním trouchu. Jedná se o evropský druh. Vyskytuje se od Běloruska a Ukrajiny na východě, přes střední Evropu až po sever Španělska, včetně Balkánu a Turecka. Severní hranice areálu probíhá jižním Švédskem. V Mediteránu je omezen na horské oblasti. V ČR je poměrně vzácný. Je znám například z Třeboňska, Hlubockých obor, Křivoklátska, NPR Jezerka a z lokalit na jižní Moravě. Dospělci jsou vzácněji pozorovaní na květech, kde konzumují pyl nebo nektar. Většinou se však zdržují v okolí místa svého vývoje, tedy v dutinách nebo pod borkou.
Samičky kladou vajíčka do dřevního trouchu v dutinách starých listnatých stromů, který slouží jako potrava pro larvy. Larvální vývoj je dlouhý, obvykle trvá kolem 2 let, ale může se lišit v závislosti na podmínkách prostředí. Larvy jsou saproxylické, živí se dřevním trouchem uvnitř dutin a tlejícími zbytky dřeva. Poslední larvální stádium přezimuje a na jaře se zakuklí. Kuklová komůrka se skládá z trusu a rozkládajícího se dřeva. Vylíhlý dospělec (imago) následně v průběhu června vylétá. Tento druh je považován za saproxylický indikátor starých, ekologicky hodnotných stanovišť.
Zdroj obrázku: Schmidt, 2023
