Coleoptera > Adephaga > (Hydradephaga) > (Dytiscoidea) > Noteridae

Název čeledi Noteridae je odvozen od jména typového rodu Noterus.

• Řecký základ: Název rodu Noterus pochází z řeckého slova "νοτερός" (noteros), které znamená "mokrý", "vlhký" nebo "plavec".

Tento název je logický, jelikož se jedná o skupinu vodních brouků (Hydradephaga), kteří se pohybují ve vodním prostředí. 

Historie

Noteridae jsou malí vodní brouci z podřádu Adephaga, kteří jsou blízce příbuzní potápníkovitým (Dytiscidae). Čeleď Noteridae byla v minulosti často řazena jako podčeleď (Noterinae) v rámci čeledi Dytiscidae (Potápníkovití). K oddělení do samostatné čeledi došlo na základě rozdílů v morfologii, zejména v oblasti předohrudního kýlu (prosternální výrůstek) a stavby nohou larev. Formální taxonomické uznání jako samostatná čeleď Noteridae bylo učiněno v roce 1860 Carlem Gustafem Thomsonem. V současné fylogenetice je pozice Noteridae jako samostatné čeledi, blízce příbuzné Dytiscidae, obecně akceptována, ačkoliv přesné vztahy v rámci nadčeledi Dytiscoidea jsou stále předmětem výzkumu.

Morfologie

Zástupci čeledi Noteridae patří mezi malé až středně velké brouky. Nejmenší druhy mohou mít jen okolo 1,5 mm. Největší druhy dosahují délky kolem 5–6 mm. V České republice se většina druhů pohybuje v rozmezí 3,5 – 5 mm.

Tělo je obvykle oválné, hladké, silně vyklenuté (vysoce konvexní), s lesklým povrchem, který připomíná kapku. Mají krátkou a širokou hlavu, která je často částečně zatažena do hrudi. Typickým znakem je silně vyvinutý výběžek předohrudi (prosternální kýl), který je nasměrován dozadu a zapadá do prohlubně ve středohrudi. Tento kýl zpevňuje tělo a pomáhá při plavání a možná i při zahrabávání. Zadní nohy jsou, podobně jako u potápníků, přizpůsobeny k plavání – jsou opatřeny brvami a slouží jako vesla. Zbarvení je většinou žlutohnědé až červenožluté (rezavé), často jednobarevné. Někdy může být hlava a/nebo štít světlejší. Tropičtí zástupci mohou mít i jiná zbarvení.

Pohlavní dimorfismus u Noteridae není obecně silně zřetelný jako u některých jiných čeledí, ale u mnoha druhů jsou rozdíly mezi pohlavími spíše jemné a vyžadují mikroskopickou kontrolu. Samci mají rozšířené některé střední články tykadel, holeně a 1. článek předních chodidel.

Bionomie

Noteridae obývají stojaté nebo jen pomalu tekoucí vody, jako jsou rybníky, tůně, bažiny, slepá ramena řek či mělké okraje jezer. Dávají přednost vodám s bohatou vegetací (hojné vodní rostliny - např. rdesty a orobince - a řasy). Často je najdeme v blízkosti dna, kde je jemný substrát (bahno nebo jíl), do kterého se dokáží zahrabávat (odtud anglický název "Burrowing Water Beetles"). Právě schopnost zahrabávat se je adaptací, která je odlišuje od jiných Dytiscoidea. Vyskytují se od nížin až do podhorských pater, u většiny evropských druhů spíše v nížinách a pahorkatinách.

Zástupci čeledi Noteridae jsou primárně masožraví (predátoři), i když se předpokládá, že jejich strava může být smíšená (omnivorní). Dospělci loví drobné vodní bezobratlé, jako jsou larvy komárů, kroužkovci nebo malí korýši. Mohou se také živit detritem nebo řasami. Larvy jsou také dravé a živí se menšími vodními živočichy. Unikátní adaptací larev některých rodů (např. Noterus) je to, že propichují dýchací cesty vodních rostlin a čerpají tak vzduch přímo z pletiv rostlin (podobně jako některé larvy potápníků), což jim umožňuje zůstat déle pod vodou. 

Orientační počty zástupců vybraných taxonomických jednotek v jednotlivých regionech

Největší

Čeleď Noteridae je poměrně malá – zahrnuje asi 20 rodů a přes 250 druhů celosvětově. Většina z nich je velmi malá. Největší druhy se nacházejí zejména v neotropické a africké oblasti, například v rodech Suphis nebo Notomicrus, ale i ty dosahují maximálně 6 mm délky. V ČR se vyskytují pouze 2 druhy, nichž větší Noterus clavicornis může měřit až 5 mm. 

Nejmenší

Nejmenší noteridi jsou velmi malé druhy typicky z rodu Notomicrus a příbuzných, u nichž se délka pohybuje kolem 1 – 2 mm (toto je typické u některých neotropických a paleotropických rodů). Menší z českých dvou druhů, Noterus classicornis, dosahuje velikosti 3,5 - 4,2 mm. 

Nejvzácnější

Vzácnost je často spojena s endemitními druhy, které žijí v jeskynních vodách nebo podzemních tocích (např. některé druhy rodu Phreatodytes). Jsou to troglobiontní (žijící v jeskyních) nebo stygobiontní (žijící v podzemních vodách) formy, které jsou obzvláště citlivé na znečištění a ztrátu biotopu. V České republice jsou oba zástupci čeledi na celém území relativně hojní. 

Zajímavosti

• Zahrabávání do bahna: Jejich schopnost rychle se zahrabat do sedimentu (bláta) na dně je typická a je považována za adaptaci k přežití sucha (estivace), kdy se vodní tělo vysuší. Zahrabáním přečkají nepříznivé období v latentním stavu.
• Fylogenetické okno: Rod Phreatodytes (dříve samostatná čeleď Phreatodytidae) zahrnuje slepé, depigmentované druhy žijící v podzemních vodách Austrálie. Jsou považovány za fylogeneticky významné, protože mohou představovat primitivní linii v rámci čeledi Noteridae. 

Příklady světových zástupců čeledi

Canthydrus laetabilis

Synchortus imbricatus

Suphisellus epleri

Notomicrus interstinctus

Phreatodytes archaeicus

Příklady českých zástupců čeledi

Noterus clavicornis

• Beutel R., Leschen R.: Handbook of Zoology, Arthropoda: Insecta, Coleoptera: Beetles, Ed. 2, Volume 1: Morphology and Systematics (Archostemata, Adephaga, Myxophaga, Polyphaga partim), Walter de Gruyter GmbH, Berlin/Boston, 2016
• Bouchard P.: The Book of Beetles, A Lifesize Guide to Six Hundred of Nature’s GEMS, Ivy Press, East Sussex, 2014
• Boukal D., Boukal M., Fikáček M., Hájek J., Klečka J., Skalický S., Šťastný J., Trávníček D.: Katalog vodních brouků České republiky / Catalogue of water beetles of the Czech Republic, Klapalekiana, 43 (Suppl.): 1-289, 2007, Česká společnost entomologická, 2007
• Dlouhý F.: Brouci, Soustavný popis nejdůležitějších českých brouků s návodem, kterak zakládati sbírky broukův. 2. vydání, Nakladatel I. L. Kober, Praha, 1912
• Hájek J.: Folia Heyrovskyana: Coleoptera: Sphaeriusidae, Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae, Paelobiidae, Icones insectorum Europae centralis, Series B, 9: 1-13, 31 October 2007, Nakladatelství Kabourek, Zlín, 2007
• Hůrka K.: Brouci České a Slovenské republiky, -, Nakladatelství Kabourek, Zlín, 2017
• Klapálek F.: Atlas brouků středoevropských, část 1, Nakladatel I. L. Kober, Praha, 1903
• Kliment J.: Čeští brouci, Dílo o broucích Čech, Moravy a Slezka, Vydal autor, 1899
• Lubecki K., Greń C., Przewoźny M., Bidas M.: Chrząszcze wodne (Coleoptera: Adephaga, Hydrophiloidea, Byrrhoidea) Gór Świętokrzyskich, Natural History Monographs of the Upper Silesian Museum vol. 2, Bytom 2023, Upper Silesian Museum, Bytom, 2023
• Šporka F.: Vodné bezstavovce (makroevertebráta) Slovenska, súpis druhov a autekologické charakteristiky, Slovenský hydrometeorologický ústav, Bratislava, 2003