Čeleď Lymexylidae je v revidovaném pojetí (Batelka et al., 2025) vymezena na základě fylogenomické analýzy a zahrnuje dvě podčeledi: Lymexylinae a Atractocerinae. Představuje skupinu brouků s extrémně protáhlým, válcovitým, měkkým tělem a nitkovitými nebo jen mírně pilovitými jedenáctičlánkovými tykadly. Jejich krovky jsou často zkrácené nebo zúžené, takže nedokonale kryjí zadeček, což jim dodává poněkud archaický vzhled. Hlavním poznávacím znamením samců jsou neuvěřitelně modifikované maxilární palpy. Ty jsou složitě větvené a tvoří husté, keříčkovité orgány, které slouží k detekci feromonů samic v hustém podrostu. Dospělci jsou krátkověcí a často vůbec nepřijímají potravu, jejich jediným úkolem je reprodukce. Larvy mají symbiotický vztah s houbami rodu Endomyces, které pěstují v chodbičkách vyvrtaných ve dřevě a jimiž se primárně živí. Larva má na konci těla speciální trnovitý výběžek, kterým vytlačuje drť z chodeb ven, čímž udržuje své houbové hospodářství čisté. Brouci dávají přednost vývoji v tvrdých listnatých stromech (např. v dubech). Čeleď má kosmopolitní rozšíření s těžištěm diverzity v tropech, zejména v jihovýchodní Asii, Africe a Jižní Americe. Lymexylinae jsou zastoupeny převážně v Palaearktické oblasti, zatímco Atractocerinae jsou výhradně tropické. Celkem je v čeledi rozlišováno přibližně 42 recentních druhů v 11 rodech.

Počty druhů:

Karta čeledi

Lymexylon navale